Chronobiologická psychogenetika

Dlouhodobě se zabýváte tematikou minulých životů. Jaký to má pro naše poznání význam a v čem je to pro nás prospěšné?

Tato otázka by vyžadovala velmi dlouhou odpověď. Motivem bylo hledání pomoci trpícím dětem. Pokud se určitému problému věnujete intenzivně, dostaví se i „zázrak“ . Základem metody je práce s podvědomím, ale hlubší vysvětlení naleznou čtenáři v mých knihách. V podstatě lze říci, že využití by bylo nejvhodnější  u psy- chicky narušených lidí. Problém však spatřují v legislativě, neboť žádný lékař nemá tak široký prostor pro péči o pacienta. Pro člověka na vyšším stupni duchovního poznání je pátrání po minulosti zdržováním na cestě. Během vnitřní práce se totiž samo objeví, co potřebujeme vědět. Aplikace různých metod nebo terapií, to jsou pouze kamínky na cestě poznání. V poslední době se touha po vědění promítá i do hledání vlastní minulosti, minulých životů.

Jakou může mít člověk jistotu, že se dostává skutečně do svého minulého života? Dost z těch, kteří si nechali „zjišťovat“ svůj minulý život, tvrdí, že byli vysoce postavenými a vlivnými osobnostmi, málokdo z nich přizná, že žil obyčejný život. To v ostatních vyvolává pochybnosti a odrazuje je vážněji se o tuto oblast zajímat.

To závisí na metodě a terapeutovi. Pokud byla použita hypnóza, mohl se jedinec promítnout do tzv. Informačního pole, neboť zde je tento otisk trvale a stále přítomný. V případě velkého ega, kdy takový člověk touží nalézt, že byl slavnou či vynikající osobností, se pak může snadno s některou ztotožnit. Moje metoda hlubinné terapie je založena především na společném sledování minulé zkušenosti, a tak zároveň rozeznám obrazotvornost nebo výmysl. Nejedná se o hypnoticky navozený stav. Proto jsme měli možnost nalézt daleko více prostých životů, kupříkladu žebráků, sloužících, vojáků.... Známé osobnosti zřídka. Ale pro možnost po-rovnání zkušeností s určitou historicky zaznamenanou událostí a porovnání psychiky v současném životě bylo vhodné se těmto úsekům života více věnovat.

Jste věřící a zároveň známá i svým přesvědčením o reinkarnaci. Křesťanská církev však reinkarnace zásadně odmítá.

První křesťané uznávali reinkarnaci právě tak, jako východní národy. Pokud budete číst bibli z tohoto hlediska, najdete důkazy. Je smutné, a možno říci neštěstím pro lid a jeho budoucnost, že byly poznatky o znovunarození za císaře Justiniána na koncilu roku 533 vypuštěny a nebyly vráceny do učení křesťanských církví. Každý člověk by věděl, že je za své jednání, činy i myšlenky plně zodpovědný.

Vaše přednášky a semináře, kterých se mohou zúčastnit zájemci v různých městech naší republiky, jsou vždy do posledního místa zaplněny. Co nejvíce lidí zajímá, na co zejména chtějí dostat odpověď?

Cílem mojí práce s lidmi je nalézání smyslu života a jeho naplnění. Vzhledem k tomu, že je duchovní vývoj individuální, zajímají se lidé o stupeň svého vývoje a z toho pramení i jejich otázky.

I když člověk zažívá dobré a zároveň i negativní zkušenosti, dá se říci, že obojí je mu svým způsobem k dobru. Co vás takto „posouvalo“ na vaší životní cestě a co vás vždy dokázalo pozdvihnout?

Život na zemi je účelový. Na „návštěvu“ v hmotném světě se rodíme proto, abychom se naučili rozlišovat zlo od dobra. Jsou to protipóly, které na určitém stupni splývají. A je třeba to pochopit a přijmout. Radosti, ale i neštěstí a utrpení nás posouvají kupředu k porozumění smyslu života, k přijetí osudu a práci na odstranění negativní karmy. Také jsem prošla mlýnskými kameny, ale pokud se člověk nevzdá a ví, že je v náručí kosmické síly – Boha, dostane vždy tolik podpory, kolik potřebuje.

Bůh je v nás. Ďábel však také ….

V nás není ďábel, ale pouze nastřádaná nevědomost. Často se dopouštíme chyb a teprve až když se naše negativní jednání zákonem karmy jako bumerang vrátí k nám, a my se cítíme jako v pekle, voláme po Bohu. Někteří lidé se domnívají, že to způsobil ďábel, jiní, že nás Bůh trestá. Ale je to vždy jen naše „zásluha“ Co zaséváme, to také sklízíme.

Stále věčná otázka: proč přetrvávají válečné konflikty – a to jak vnitřní boje v člověku samém, tak vnější, faktické s dlouhodobými následky?

Všechny konflikty vyplývají z totální nevědomosti člověka, neboť stále nechápe, že patří do jednoty jediné tvorby. Všechna nedorozumění vznikají ze sobectví. Člověk doposud nepochopil, že se mu vrací zlo právě tak jako dobro. Zlo plodí zase jenom zlo a vrací se v tomto nebo v příštích životech. Až se opět vypracujeme na úroveň duchovního člověka a budeme si schopni odpustit, pak zavládne na celé naší planetě klid a mír. Láska a dobro je požehnáním a my všichni máme přímo povinnost na tomto poli pracovat, abychom odvrátili apokalyptické vize. Zažít ale musí každý sám u sebe.

Co byste vzkázala těm, kteří tvrdí, že snažit se stejně nemá cenu a že být dobrým se nevyplácí?

To je opět egoistický postoj a zároveň neznalost vesmírných zákonů karmy a znovuzrození. Měli by se podívat do své minulosti a poznali by, že si svoje utrpení vysloužili a dnes jen splácejí dluh. Ztotožnili se s hmotou, která je v neustálém pohybu, přeměně, a tím se odpoutali od zdroje a strádají. Mimoto je nutné říci, že dobro činí pro svou duši, tedy pro svůj vývoj, a nesmí ani nemohou očekávat vavříny. Každý musí vědět, jak „naložit“ se svou duší, neví-li to, není pánem své vlastní osobnosti. A může si opět střádat těžkosti pro svůj budoucí život.