Jdi na obsah Jdi na menu
 


Audrey Hepburn

 

 

Na základě knihy: PETR FRANK: ZÁHADNÉ CESTY OSUDU, Dialog 1998

Slavná, krásná a obdivovaná herečka, jejíž oduševnělou krásu uznávaly dokonce její sokyně, se překvapivě často cítila opuštěná a nešťastná, protože sama nejlépe věděla, že v její kráse není ani stín věčnosti a že právě fyzická krása podléhá pomíjivosti ze všech pozemských statků nejrychleji.

 

hepburn-radix.jpg

 

 

     "Krása je danajský dar" řekla v roce 1963, "ještě ho ani nemáte, nevychutnali - a už ho ztrácíte, jednoduše vám uniká mezi prsty. Osud dává některým krásu, snad je tím chce potrestat za hříchy v minulém životě.  Krása a sláva dohromady jsou velice mocné svody, s nimiž nakládáte ne vždy bezchybně. A krása a sláva navíc ještě dohromady s penězi? To už je přímo trest, který vás za čas uvrhne do naprosté duchovní bídy......

Numerologicky většinu života prožila na vysokých vibracích devítky a sedmičky, kvůli tomu byla tak citlivá a viděla tak jasně svou situaci.  Luna v RYBÁCH, v 1.domě radixu, velice citlivá, empatická. Tento můj dojem se potvrdil i po několika letech, když jsem se na její profil  podívala metodou Chronobiologické psychogenetiky. 

 

hepburn-cakry.jpg

 

 

         Audrey Hepburn vskutku měla po celý svůj život pocit, že ji krása, popularita a peníze zavádějí do slepé uličky zejména v osobním životě. Toto tušení zesílilo natolik, že musela vyhledat lékařskou pomoc. Putovala i po evropských lékařských, vesměs psychiatrických kapacitách, až se nakonec obrátila i k psychoanalytikovi dr. Johanssonovi. Ten směl se svolením pozůstalých zveřejnit některé její myšlenky:

             "Vím, že existuje bůh, protože nic v mém životě nebyla náhoda. Vždy jsem si byla jista, že vstupují jen do těch šlépějí, které na mé cestě už někdo předurčil. Pokaždé jsem si byla předem jista, že se "něco" přihodí, a ono se tak vskutku záhy stalo......

         V roce 1989 jsem absolvovala celou sérii podivných nehod, které ohrožovaly především můj obličej, tedy mou dominující "vizitku", jíž jsem se už po desetiletí představovala světu. Když už těch "útoků" byl zhruba tucet, pochopila jsem oprávněnost tvrzení některých parapsychologů, že také nehody jsou vyvolávány jakýmsi karmickým mechanismem, obdobně jako nemoci, že nepřicházejí jen tak a bez konkrétní příčiny. Viníkem nehody bývá samozřejmě ten, kdo jí byl nejvíce potrefen, a to i v případě, že tuto nehodu nezavinil a že se dokonce na místě události ocitl zdánlivě úplnou náhodou. Jenže toto přesvědčení sdílím až dnes, tenkrát svoje nehody přičítala jen své smůle, špatným rokům, stárnutí.

         V březnu jsem se vydala na návštěvu k Dianě B., a sotva jsem si vedle ní sedla na polstrovanou lavici, explodoval v kuchyňském koutě tlakový hrnec. Horká polévka zlikvidovala zařízení místnosti, několik horkých kapek však dopadlo i na můj obličej.  Diana seděla s obličejem natočeným směrem k hrnci, kdežto já měla tvář odvrácenou. A přesto právě ona zůstala nezraněna, zatímco já měla naráz na obličeji půl tucet puchýřků, které se velice obtížně hojily. Dnes už vím, že to byla moje vina a že výhradně moje nepříznivá karmická bilance způsobila katastrofu v cizím bytě. ...

          V dubnu téhož roku mě potrefily hned dvě nehody. Můj taxík byl nabourán nákladním autem a střípky rozbitého skla mě pořezaly ve tváři. Týden na to jsem cestovala v letadle, a když jsem se odpoutala ze sedadla a vyšla do uličky, dostal se stroj do silné turbulence, já upadla a narazila si obličej, takže jsem utržila hned několik monoklů, jež byly znát po mnoho dnů a nedaly se zapudrovat.

     V červenci jsem šla po ulici v černých brýlích,...Automobilem vymrštěný kámen rozbil sklo mých brýlí a dva mikro střípky mi uvízly v duhovce, takže jsem musela vyhledat očního specialistu a dvě hodiny jsem prožívala  hrůzu z oslepnutí.

     V září jsem si spálila obličej na slunci, což jsem nedokázala pochopit, protože jsem obličej paprskům nikdy nevystavovala.

     V témže měsíci jsem si ještě opařila rty a bradu, když jsem předtím rozbila konvici s horkým čajem. A o měsíc později jsem si málem přerazila nos při sundávání kufru z nejvyšší police ve skříni - zapomněla jsem přitom, že jsou v něm uloženy těžká alba s mými fotografiemi.....

       Ve všech případech se nepochybně jednalo o útoky vůči tomu, na čem jsem po celý život nejvíce lpěla, tedy vůči mé vizáži, která nasměřovala můj osud.

       Bohužel jsem si až mnohem později uvědomila, že jsem po každé "nehodě" měla za povinnost poučit se z obdobného karmického varování. Odehrály se, abych konečně pochopila, že nemám tolik lpět na něčem tak pomíjivém. Že je dokonce navýsost nebezpečné, abych se nadále tak rouhačsky trápila přibývajícím věkem.  A že se naopak mám radovat z této cesty vpřed a denně si uvědomovat, že všechny zkoušky na cestě do nicoty mají hluboký smysl.....

         Já se ovšem při oněch drobných nehodách příliš nepoučila, musela tedy zákonitě nastoupit důraznější varování. Přišla nemoc, proti níž jsem zatím bezmocná.....

                                                                                                      Všechny tyto varování přišly v osobním roce 9, kdy začal devítiletý duchovní cyklus s vibrací osmičky. Osmička je číslem rovnováhy a karmy. Ať už se objeví kdekoli, bude vždycky usměrňovat naše ambice do oblastí, v níž potřebujeme nejvíce životní rovnováhy. Naše pohnutky, způsob, jakým dosáhneme úspěchu a dokážeme vyrovnat s blahobytem, popularitou či slávou, jsou nejdůležitějšími aspekty úspěchu. Tyto věci budou určovat náš pokrok a rozhodovat o tom, zda si to, čeho jsme po mnohaletém úsilí dosáhli, udržíme, nebo zda se dostaneme do potíží a bude nám hrozit, že všechno znovu ztratíme. Pro lidi je důležité, aby se upřimně zamysleli nad svými pohnutkami, protože vibrace osmičky není síla, se kterou by bylo radno si zahrávat.   Zemřela v r. 1993, ve svém osobním roce 4, uprostřed tohoto devítiletého cyklu.