Ignác Semmelweis
Ignác Semmelweis se narodil 1.7.1818
Maďarský lékař, kdo objevil příčinu horečky omladnic v nemocnicích. Vyslovil teorii, že nákazu přenáší sami lékaři při přecházení mezi pitevnou a jinými odděleními. Formuloval zásady antisepse, jejichž dodržování šíření nemoci bránilo a které se postupně staly obecným nemocničním standardem. Vysloužil si přízvisko „zachránce matek“.
K Semmelweisovu neúspěchu ohledně přijetí jeho inovace ovšem kromě konzervativismu a domýšlivosti jeho kolegů přispěla i jeho popudlivá, vztahovačná povaha a neschopnost zpracovat svá přesná pozorování a experimenty do vědecky přijatelné podoby.
Velká nerovnováha mezi Idou a Pingalou. Skončil jako duševně nemocný v ústavu pro choromyslné. Nápadně podobný případ jako u filosofa Nietzscheho.
Ne každý člověk s tímto emocionálním typem musí být urážlivý a vztahovačný, ale když má navíc ve svém horoskopu velké napětí, tak se to znásobuje.
Nekončící zoufalý boj o odborné uznání jeho teorie, spolu s pocitem viny za předešlou smrt mnoha pacientek, se odrazily na zhoršování jeho psychického stavu. Od roku 1861 Semmelweis trpěl depresemi, viditelně chřadl a psal zahořklé, agresivní otevřené dopisy svým oponentům. Roku 1865 se jeho chování stalo pro okolí tak nesnesitelným, že byl přes svůj odpor převezen do psychiatrického ústavu. Tam za dva týdny zemřel, patrně na následky hrubého zacházení.
